Moje maličkost

Kdo jsem, ptáte se? Toť otázka. Mé jméno je Dominika Tlapáková a řadím se k dnes již ohroženému, ale na internetu značně rozšířenému živočišnému druhu knihomolů. Narodila jsem se v roce 1991. Rodiče mě dostali jako takový dáreček k jejich prvnímu výročí svatby, a to na den přesně. Bydlím ve velkoměstě na území bývalých Sudet v povodí Labe kousek od německých hranic. Už víte kde? Přesně tak, uhádli jste, v Ústí nad Labem. Pokud vás zajímá, kdo vám tu bude tlačit do hlavy své názory na knihy, tak čtěte dál, možná na sebe prozradím i pár pikantností. ;) Co mě vedlo k tomu založit si blog Ostře sledované knihy? Samozřejmě moje láska ke knížkám. Jo čtení, to je moje vášeň a tak bych se o ni ráda podělila s ostatními. Možná tím dokonce i někoho inspiruji k tomu, aby se čtením začal. A co na mém blogu najdete? Recenze na knížky, které mě něčím zaujaly nebo ve mně zanechaly hluboký dojem, v rubrice Book vs. Movie budu srovnávat knihy a jejich filmové adaptace, v Mojí knihovně se dozvíte vše o mých knižních přírůstcích a to nejlepší nakonec... do sekce O mně budu přidávat střípky z mého života. Tak doufám, že se vám bude na mém blogu líbit a že si zde každý najde to svoje.

Moje současná fakulta: PEFka

Tak. V úvodu jsem na sebe prozradila to nejhlavnější. A co dál? Studovala jsem na víceletém Gymnáziu dr. Václava Šmejkala a po úspěšném složení maturity jsem se vydala na Univerzitu Hradec Králové studovat Management cestovního ruchu. Bohužel se jednalo pouze o tříletý obor, takže jsem po státnicích byla nucena vymyslet, kam půjdu dál. Nakonec jsem skončila v Brně na MENDELU, kde jsem si zvolila Manažersko-ekonomický obor. V současné době jsem v pátém ročníku a mám před sebou poslední semestr. A diplomku. A taky státnice. Uff. Ale dost už o škole.

Co mám ráda? Tak jasně že čtení a knihy téměř všeho druhu, jinak bych si nezakládala tento blog. Čtu ráda, čtu hodně a nebráním se zkoušet nové žánry, i když mám své oblíbené. Mezi ty patří fantasy, sci-fi, krimi, thriller, young adult a romantika. No jo, jsem prostě holka jako každá jiná, takže si ráda sem tam přečtu něco zamilovaného. :) Moje největší knižní srdcová záležitost je samozřejmě celá série o dobrodružstvích Harryho Pottera a Vězeň z Azkabanu je pro mě prostě TOP. Když jsem byla malá, tak mi lidé dost často říkali, že vypadám jako Hermiona. To mi velmi lichotilo, protože co si budeme nalhávat, Hermiona je prostě skvělá. Taky jste v 11 letech čekali na dopis z Bradavic? Já jo, ale psssst! ;)

zleva: Saze, Toníček a Popelka

Pak mám taky ráda kočky. Doma máme tři. Jednoho siamského kocoura, kterému je už skoro 16 let a jmenuje se Toníček. Nikdy nezapomenu na den, kdy jsme si pořídili Toníka. Celá rodina jsme se vypravili na výstavu koček, bylo mi asi 9 let. Já byla tak nadšená, jedna kočička hezčí než druhá. Procházeli jsme kolem kotce plného malých siamských koťátek a paní chovatelka nám strčila jedno do ruky, že jestli hledáme mazlíka, tak tenhle kocourek je ten pravý. Mamka si ho dala k uchu a on tak krásně nahlas vrněl. Najednou nastal čas jít domů (bez kočky) a já jsem se rozbrečela, že tamtoho kocourka prostě chci. Byla jsem k neutišení, tak se rodiče rozhodli údajného mazlíka koupit. Už s námi je dvě třetiny mého života. Další dvě naše kočky jsou dokonce ségry. Ty táta kdysi přivezl domů z práce, že prý jejich nádražní kočka měla pět koťat, tak dvě skončily u nás. Jsou celé tmavě šedé a jmenují se Saze (to je ta s obojkem) a Popelka. Ta jména jsem vymyslela já. Myslím, že na ně sedí úplně přesně.

Cheesecake s červeným rybízem a borůvkami

Já mám taky ségru, musím se pochlubit. Je mladší než já a je mezi námi věkový rozdíl tří a půl let. Tu mám taky ráda, i když jako malé jsme spolu docela válčily. Společně velice rády pečeme, to je prostě naše. Kdysi jsem pekla docela často, ale poslední dobou, hlavně čtvrťák a páťák na výšce, na to nemám tolik času, kolik bych si přála. Ale čas od času spolu něco ukuchtíme, třeba náš oblíbený cheesecake. :)

Pink

Jen růžová to může být... Ano, mám ráda růžovou barvu, jak jistě mnohé z vás už napadlo při pohledu na design blogu. A vůbec se to nestydím přiznat. Přesto nejsem vůbec žádná barbie. :)

Asi tak třetina mých knih, možná ani to ne :D

Věcí které mám ráda je mnoho: seriály, filmy, hudba či sovičky všeho druhu. Než bych to tu vše vyjmenovala, přestalo by vás to bavit číst, takže to už zkrátím. Jak jsem se dostala ke čtení? Řekla bych, že nejprve přes povinnou četbu, Harryho Pottera, Eragona a Stmívání. Ano, slyšíte dobře - Stmívání. :D Pořádně jsem se však pustila do čtení až na vysoké škole. Když mám čas, jsem schopná knížku přečíst i za den, za dva. Ale to záleží na více faktorech, jako třeba kolik má kniha stran, zda má větší mezery mezi řádky či nikoliv, jak jsou velká písmenka, je tam hodně souvislého textu nebo je tam přímá řeč a další. Jistě vám to tu, jakožto zdatným čtenářům, nemusím rozepisovat. Poslední rok také chodím na brigádu do Knihy Dobrovský u nás v Ústí nad Labem. Velmi mě to tam baví, protože mám ráda knížky a mám takto aspoň přehled o knižních novinkách a nezůstávám pozadu. Na druhou stranu mě to zas láká utrácet vydělané peníze za knížky. Takže všichni milovníci knih, mějte se na pozoru před brigádami v knihkupectví! :)

Domča četbou povinná