neděle 21. února 2016

Jak jsem vytopila sousedy



A je tu další story ze série Domčiných patálií. Tentokrát kratičké pojednání o tom, jak se mi podařilo vytopit naše sousedy. :D



Bylo nebylo, jedno krásné odpoledne kdysi dávno, ještě když jsem měla ve zvyku se koupat (dneska se už pouze sprchuji), jsem se rozhodla, že si napustím vanu a že si do ní přidám i pěnu. Chtěla jsem si totiž hezky zarelaxovat i s knížkou a pořádně si tu vanu užít. Jala jsem se tedy připravovat na příjemné chvilky strávené v zapařené koupelně - čisté prádlo, kniha apod. Máme doma rohovou vanu a ta než se celá napustí, tak to pochopitelně nějaký čas trvá. Čas, který jsem chtěla nějak smysluplně využít. A tak jsem začala trochu poklízet, zalévat kytky, pobíhat po bytě, flákala jsem se na internetu a to, že si napouštím vanu, se mi jaksi vykouřilo z hlavy. Ale totálně... :D A jak jsem si tak vesele lelkovala, najednou jako blesk z čistého nebe jsem si vzpomněla: panebože vana!!!
Letěla jsem do koupelny jako s větrem o závod. Když jsem dorazila na místo činu, zůstala jsem stát jako opařená. Alespoň na zlomek sekundy než jsem plně pochopila, co to vlastně vidím. Naše vana doslova přetékala pěnou, která sahala málem až ke stropu! Vzpamatovala jsem se ze šoku, vypnula kohoutek a začala jsem zjišťovat, jaké jsou škody. Jaké byla má úleva, když jsem zjistila, že vody nepřetekla na naši drahocennou kachličkovou podlahu, ale že jsem to stihla vypnout asi centimetr od okraje vany. :D Ale ta pěna, dámy a pánové, ta byla famózní. Sahala opravdu skoro až ke stropu a byla tak hutná, že jsem měla tendence vyzkoušet, zda by mě unesla. ;) Dodnes lituji, že to nemám vyfocené, ale je pochopitelné, že v takové alespoň pro mě stresové situaci člověka hned nenapadne, kde že to má foťák, aby daný moment zvěčnil. :D Tak jsem začala vodu pomalu odpouštět, abych se vůbec mohla vykoupat. Tak jsem si oddychla, že nakonec vše dobře dopadlo. Ale jak je to pořekadlo? Neraduj se předčasně...

Crrrrrrr! Ozval se zvonek. Byl už večer a já si říkala, koho to k nám čerti nesou, vždyť jsme doma všichni a nikoho neočekáváme. Táta šel otevřít. Bylo slyšet jen tlumený hovor. Pak se vrátil a říká: "Dominiko, tys vytopila celou stoupačku!!!" Ve mně by se krve nedořezal. Nechápala jsem, jak je to možné, vždyť voda přece nepřetekla. Jenže vtom mi to došlo. Voda sice nepřetekla, ale vana byla téměř plná, takže voda musela odtékat tím "horním odtokem". Stěžovali si dokonce i sousedi z 1. patra a jelikož bydlíme v 5. patře, tak si jistě dokážete představit tu pohromu. :D Ještěže je táta předseda paneláku... A jaké z toho plyne ponaučení? "Nezapomínejte na napouštějící se vanu!" A já, hlava děravá, si od té doby vše důležité zapisuji na papírky. Pro jistotu. Jeden nikdy neví, že? ;)

Domča četbou povinná
Zdroj: pixabay.com (fotky)

2 komentáře: