pondělí 15. února 2016

Recenze: Silo a Turnus

Název: Silo (#1), Turnus (#2)
Originální název: The Wool (#1), Shift (#2)
Autor: Hugh Howey
Rok vydání v ČR: 2014 (#1), 2015 (#2)
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 496 (#1), 480 (#2)

Takže konečně recenze na přání. Respektive na dvě přání. Jedna slečna po mně chtěla recenzi na Silo a někdo další zase na Turnus. Tak jsem si řekla, že to spojím dohromady, když je to jedna série. :)

***

"My oba dva jsme již tanci odrostli."
V silu pod zemí zamořenou jedy se ukrývají lidé; už po generace představuje tento uzavřený, mnohapatrový prostor celý jejich vesmír. Naučili se tu žít, milovat se i umírat. A jednou za čas někdo z nich odchází do nehostinného venkovního světa čistit senzory. Většinou za trest. Přitom ví, že se už nikdy nevrátí. Ví, že jdou na smrt... Po letech udržování křehké rovnováhy se však celý systém octne před zhroucením. Několik lidí zemře nedobrovolně, jiní se dobrovolně vydají ven vstříc záhubě. Hluboko ve spodních patrech, ovládaných pracovníky z mechanického úseku, se vzedme vlna odporu proti takřka všemocnému IT úseku. Mají naději na úspěch? Odkryjí tajemství přísně střežených  serverů? A chtějí je vůbec znát?
***
Silo. Co k tomu říct? Zaujalo mě už od první věty: "Když Holston stoupal vstříc smrti, děti si hrály..." Na úplném začátku se dozvídáme příběh současného šerifa, který sedí v cele a čeká na smrt, protože chce jít ven. Pokud někdo v silu začne otevřeně projevovat přání, že chce jít ven, znamená to jediné, že mu bude vyhověno. Půjde "čistit", což znamená jistou smrt. Většinou jsou posíláni čistit lidé, kteří jsou nekonformní a odmítají se smířit s názory, které jim vnucují lidé u moci. K nim patří i Holston a kdysi i jeho žena. Ale tato dějová linie končí brzy. Pak se vydáváme na putování se starostkou Jahnsovou, která se vydává oslovit potenciální nástupkyni, Juliette. Ta to zprvu zásadně odmítá, ale jak že se to říká? Vládnout by měli ti, kteří o moc nestojí? Každopádně Juliette, neboli Jules, nechybí inteligence a velmi brzy zjistí, že by se silo dalo řídit i jinak. To však některým lidem nevyhovuje a budou se jí snažit odstranit... Vyprávěla bych dál, ale nechci vám vše předem prozradit, abyste nebyli ochuzení o značnou dávku napětí, kterou se příběh vyznačuje. Budete svědky toho, jak obyvatelé sila spojí své síly, aby Jules zachránili. Přičemž Jules zažije nemalé dobrodružství a bude k pochopení celého systému o krok blíže... Silo je velmi silný příběh. A také napínavý. Jediné, co bych mu vytkla, jsou občasné zdlouhavé popisné pasáže, hlavně ke konci. Kniha je vyprávěna ve 3. osobě, ale to mi zde vůbec nevadí, ba naopak. V knize jsou kapitoly z pohledu různých postav, tak by bylo myslím matoucí číst o každém v 1. osobě. Z této knihy jsem byla nadšená, protože to pro mě bylo po dlouhé době zase něco nového. :)

***
Zajímá vás, co předcházelo životu v silech, podzemních mnohapatrových objektech, jediných místech na zeměkouli, kde mohou lidé přežít? Na tuto otázku vám dá odpověď pokračování nesoucí název Turnus. Mladý kongresman Donald Keene pracuje na tajném projektu - má to být jen mezní eventualita: do země zapuštěné obří obytné válce připomínající sila jsou přeci pouhou pojistkou pro případ nepředstavitelné katastrofy. Ta ale jistě není na obzoru. O tu nikdo nestojí, tu by si nikdo nepřál. Ale osud, respektive mocní lidé mají často jiné plány a přání... O mnoho let později probudí v Silu 1 hibernovaného člověka. Jmenuje se Troy. Oproti všem předpokladům si začíná rozpomínat na minulost - na příběh, který děsivě vypovídá o posedlosti mocí a neúnavném nasazení, s jakým jsou lidé ochotni zničit svět, jak jej známe. V Silu 18 se rodí nepokoje. A Silo 17 se odmlčelo...

***
Také jste si po přečtení Sila pokládali otázku, jak to všechno začalo? Proč je lidstvo nuceno žít v silech, podzemních stavbách o několika desítkách pater? Turnus je, stejně jako Silo, dystopické sci-fi, které patří mezi mé oblíbené žánry. V tomto dílu se konečně seznamujeme s událostmi, které tomu všemu předcházely. Konečně se dozvídáme ten pravý důvod, proč jsou lidé nuceni žít pod zemí. Dozvíme se více o původu Předpisů, které musí nastudovat každý vůdce sila nazpaměť. Události, které jsou v Silu pouze okrajově zmíněny, jsou v Turnusu popsány do všech podrobností. Dozvíme se tedy více o Velkém randálu v Sile 17 či Velkém povstání v Sile 18. O napětí a sympatické postavy v tomto dílu není nouze a vše se krásně propojí do jednotného celku a začne konečně dávat smysl. Já osobně se nemůžu dočkat dalšího dílu, který by už snad měl být poslední (bohužel). A pokud ještě stále váháte, zda si tuto sérii přečíst či nikoliv, já říkám: "Jen směle do toho!"

P.S.: Ještě bych chtěla podotknout něco k obálkám. Upozornit vás na jejich symboliku. Na obálce Sila je zobrazeno šedé (betonové) silo. Překvapivě. Zabírá téměř celou obálku a jen nahoře je úzký oranžový pruh. Proč oranžový, ptáte se? Já si myslím, že to má znázorňovat to, že je zemský povrch zamořený a že tam nic nepřežije. A teď k obálce Turnusu, ta je naprosto odlišná. Spodní třetinu obálky zabírá jen náznak sila a zbylé dvě třetiny jsou krásně modré a je tam ještě vidět i nějaké město ležící na povrchu, kde ještě žijí lidé. Znázorňuje to tedy dobu před katastrofou, která vše zapříčinila. Za tuto symboliku si autor zasluhuje můj obdiv. :)
Domča četbou povinná

4 komentáře:

  1. Knihy jsem zatím nečetla a pořád váhám, zda se do nich pouštět. Vypadají skvěle, i námět je zajímavý, mám ale dojem, že se ty dystopie docela opakují. Tvá recenze mě ale rozhodně nahlodala :)

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím, že tyto knihy opravdu stojí za to. ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Četla jsem Silo, líbilo se mi. Díky tvé recenzi si přečtu i pokračování, což jsem původně nelánovala. Obálky jsou opravdu působivé.

    OdpovědětVymazat