Recenze: Já jsem smrt

Název: Já jsem smrt

Originální název: I am death

Autor: Chris Carter

Rok vydání v ČR: 2016

Nakladatelství: BB art

Počet stran: 320

Objevila jsem nového brilantního autora - Chrise Cartera.

"Lidé v tomto městě věří bezpečnostním složkám, že jim zaručí bezpečí, že napraví křivdy, že je ochrání a dosáhnou spravedlnosti, děj se co děj."

V této knize se detektiv Robert Hunter setkává se svým parťákem Carlosem Garciou nad případem dvacetileté ženy, která byla nalezena mrtvá v bizarní pozici na trávníku nedaleko losangeleského letiště. Pitva prokáže, že oběť byla mučena a usmrcena opravdu brutálním způsobem a také je nalezen vzkaz přímo od vraha. Téměř vzápětí je nalezeno další tělo a detektivové se pouští do závodu s časem, aby dopadli a zneškodnili netvora, který má jedinou neukojitelnou touhu - zabíjet.

"Ten, kdo tenhle dopis napsal, do něj vložil značné úsilí, pečlivě volil každé slovo."

Chrise Cartera mi doporučila kamarádka z knihkupectví, že prý pokud hledám něco drsnějšího, tak jeho knihy opravdu stojí za to. Nechtěla jsem jí to věřit dokud jsem nezjistila, že autor vystudoval psychologii a kdysi vykonával povolání soudního psychologa. Během své kariéry vyslýchal a studoval mnoho zločinců včetně sériových vrahů. Zpočátku knihy jsem trochu bojovala s tím, že styl vyprávění byl trošku zvláštní. Přišlo mi to jako nevyvedený popis děje. Ale po pár stránkách se to zlepšilo a jakmile jsem se začetla do děje, tak jsem se už nemohla odtrhnout. Na této knize oceňuji především to, že je napsána někým z oboru, někým, kdo opravdu ví, o čem píše. Je opravdu znát, že autor není žádný laik. Opravdu je vidět, že autor ví, o čem píše. Nebojí se popsat místo činu do posledních nepředstavitelných detailů. Každý člověk má v sobě špetku morbidní zvědavosti a já nejsem výjimkou. Sériové či rituální  vraždy mě vždy zajímaly a teď jsem si o tom mohla číst v knize. Musím říct, že to bylo lepší než jakýkoliv film na podobné motivy. Autor čtenáři předkládá veškerá fakta a nic mu nezatajuje, takže můžete popustit uzdu své fantazii či detektivním schopnostem a snažit se přijít na to, kdo je vrah, společně s detektivy. Při čtení jsem se vůbec nenudila a jelikož kniha obsahuje samé krátké kapitoly, tak se čte velmi rychle. Samozřejmě jsem si také zahrála na Sherlocka, ale byla jsem těsně vedle. V této knize jsou rovněž dvě dějové linie. Myslela jsem si, že se odehrávají obě současně, ale jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že ne. Knihu si určitě přečtěte, opravdu to stojí za to a já si už brousím zuby na další díly. :)

Domča četbou povinná