Recenze: Paní půlnoci

Název: Paní půlnoci

Originální název: Lady Midnight

Autor: Cassandra Clare

Rok vydání v ČR: 2017

Nakladatelství: Slovart

Počet stran: 607

Konečně jsem si našla čas na dočtení Paní půlnoci, kterou jsem dostala od nakladatelství Slovart jako recenzní výtisk. Tato kniha patří do nové edice #BOOKLAB, která se zaměřuje na YA literaturu.

"Odmítal se dívat, jak jeho silnou Emmu sráží na kolena hrůza vyvolaná silou tak prvotní a bezejmennou, že si ji sama nedokáže vysvětlit."

Hlavní hrdinkou této knihy je mladá lovkyně stínů, Emma Carstairsová, která během Temné války ztratila oba své rodiče. Tehdy byla ještě dítě, ale dnes už patří mezi nejlepší bojovníky své generace, a je pevně odhodlaná zjistit pravdu. Když se v ulicích "města andělů" začnou objevovat těla zavražděných lidí a víl, která mají očividně něco společného se smrtí jejích rodičů, rozhodne se Emma chopit příležitosti k pomstě. Společně se svým parabátai Juliánem Blackthornem se pouští do boje se záhadnou sektou, která ohrožuje její milované. Bude se muset vypořádat nejen s přísnými zákony nefilim, ale i s vlastním srdcem, protože láska mezi parabátai je zapovězená...

"Vzbuzovalo to v něm touhu zabíjet a ničit, jen aby Emmu ochránil. Přestože se dokázala ochránit sama. Přestože byla nejstatečnější osobou, kterou znal."

Když jsem zaslechla, že  u nás vyjde nová kniha od Cassandry Clare, byla jsem přirozeně zvědavá. Její sérii Nástroje smrti mám celou přečtenou musím říct, že jsem byla jejím fantastickým světem naprosto pohlcena. Trošku jsem se obávala toho, že to bude jen taková "nastavená kaše", která využívá slávy a úspěchu již zmíněné původní série, ale mé obavy byly plané. Sice se zde setkáváme s novými hlavními postavami - s Emmou, Juliánem, Cristinou, Markem a mnohými dalšími, ale i tyto postavy vám jistě přirostou k srdci stejně jako kdysi Clary, Jace, Simon, Alek a Isabela. Na začátku čtení mě trochu odrazovala tloušťka knihy, má totiž přes šest set stran, a její malá písmenka. Kvůli nim stránky ubíhali o něco pomaleji, než by se mi líbilo, ale děj to plně vynahrazoval. Moc se mi líbilo nenucené propojení s původními Nástroji smrti, takže se tam objevovaly i staré známé postavy, ať už jen ve vzpomínkách či myšlenkách, anebo v reálu. Také se mi líbilo, že se autorka soustředila na spojení parabátai a pořádně nám vysvětlila, v čem přesně to spočívá, a mnohé další aspekty tohoto pouta. 

Také musím pochválit grafické zpracování knihy. Modrozeleně laděná obálka vyvolává pocit tajemna a krásně ladí se zbarvením stránek ze strany knihy. Škoda, že má kniha měkkou vazbu, protože se rychle opotřebovává, ale to ostatně mají všechny knihy od této autorky. Další věc, která stojí za zmínku, je ta, že se celou knihou prolínal motiv Annabel Lee. Pro ty, kteří nevědí, o co se jedná - Annabel Lee je báseň od Edgara Allana Poea. Nejen, že autorka Annabel zakomponovala do příběhu knihy, ale také názvy kapitol tvoří jednotlivé verše této básně v překladu od Jaroslava Vrchlického. Celou dobu jsem přemýšlela, proč ty názvy jsou tak zvláštní a dozvěděla jsem se to až v poznámkách autorky. A na úplném konci byl krátký nový příběh o starých známých postavách, psán z pohledu Clary. Celkově se mi knížka líbila a určitě si přečtu další pokračování. Pokud máte rádi fantasy a konkrétně i lovce stínů, tak je tato kniha pro vás tou správnou volbou. A nakonec bych chtěla poděkovat nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku Paní půlnoci.

Domča četbou povinná