pondělí 1. února 2016

Recenze: Skleněný trůn

Název: Skleněný trůn (#1), Půlnoční koruna (#2)
Originální název: The Throne of Glass (#1), The Crown of Midnight (#2)
Autor: Sarah J. Maas
Rok vydání v ČR: 2015 (#1), 2016 (#2)
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 392 (#1), 400 (#2)
Anotace: V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Calaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu - stát se tím nejlepším zabijákem na světe, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.
Jelikož je tohle má historicky první recenze, cítím jakousi zvláštní zodpovědnost. Ráda bych vám své dojmy z knihy Skleněný trůn, respektive z prvních dvou dílů, které u nás zatím vyšly, sdělila co nejpřesněji a o nic vás tak neochudila. Nuže dáme se do toho.
***
Hlavní hrdinkou je osmnáctiletá dívka Celaena Sardothien. Doufám, že nejsem jediná, komu její jméno zní vznešeně. Ale na první pohled na ní pranic vznešeného není. Poprvé se s ní setkáváme v solných dolech Endovieru, kde si odpykává svůj trest. Je špinavá, pohublá a celkově působí nemocným dojmem. Hned zpočátku se o ní dozvíme, že se kdysi živila povoláním nájemné vražedkyně a dosáhla pověsti obávaného Adarlanského zabijáka. Prostě Celaena je, respektive byla nejlepší v oboru. Alespoň do té doby, než se nechala chytit. Víc se toho o její minulosti bohužel nedozvídáme. Ale vraťme se do současnosti. Celaena je předvedena před korunního prince Doriana a Chaola, pohledného kapitána stráží. Princ jí učiní nabídku: svobodu za účast ve vražedném klání. Pokud bude prince reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů (což jsou mimochodem ti nejlepší vrazi a zlodějové z celé země), a podaří se jí vyhrát, bude po čtyřech letech služby pro krále osvobozena.

Celaena princovu nabídku samozřejmě přijímá. Nemůže jinak, pokud nechce strávit celý zbytek života v dole, kde by zajisté umřela. A tak se naše hlavní hrdinka dostává do paláce, kde má svou vlastní komnatu, komornou, ty nejkrásnější šaty a každý den pilně trénuje na turnaj pod dohledem kapitána stráží. Postupem času si k Chaolovi vytvoří blízký vztah a není se čemu divit, protože Chaol je v knize vykreslen jako schopný, zodpovědný a pohledný mladý muž. Ale ani princi Dorianovi Calaena dlouho nezůstane lhostejná. S blížícím se finále turnaje začíná přituhovat a její protivníci umírají za záhadných okolností, kterým se Celaena za pomoci své kamarádky, princezny Nehemie, snaží přijít na kloub.
***
Skleněný trůn jsem četla po ekonomických státnicích jako za odměnu a byla jsem velmi mile překvapena. Knihu jsem si vyhlédla už v knihkupectví, mohla za to její úžasná obálka. Další věc, nad kterou jsem se pozastavila, byla, že příběh přirovnávali k Hunger Games. Opravdu nesnáším, když je kniha propagována stylem "pokud se Vám líbilo Hunger Games či Divergence, toto je zaručeně pro Vás". Nemluvě o tom, že Skleněný trůn nemá s HG téměř nic společného. Je to skvělé fantasy a já jsem ocenila hlavně to, že jsem po dlouhé době četla knihu s vlastní mapou vymyšlené země. :)

Ve druhém díle nesoucí název Půlnoční koruna Celaena již zastává post královy bojovnice. Její pracovní náplní je odvádět za krále špinavou práci, tedy odstraňovat nepohodlné lidi. Celaena si uvědomuje, že král je nesmírně krutý a že má za lubem něco nekalého a velmi se jí příčí zabíjet lidi jen tak bez důvodu. Proto se snaží odhalit jeho tajemství, ale přitom mu nesmí zavdat příčinu, aby ji podezíral. Rozehrává tak smrtelně nebezpečnou hru, v níž je v ohrožení nejen její život, ale i život jejích přátel.
***
Nic dalšího z děje se ode mne bohužel nedozvíte. Přece vám to nebudu prozrazovat, když je to tak skvělý příběh, který určitě stojí za přečtení. Musím podotknout, že v Půlnoční koruně je lásky o dost více než v předchozím dílu, kde byly pouze náznaky. Se Celaeninou volbou jsem naprosto spokojená. ;) Hlavně po přečtení prvního dílu jsem si říkala, že na to, že to má být fantasy, tak tam těch "fantasy" věcí moc není. Ale ve druhém díle to autorka bohatě vynahradila. V jednu chvíli jsem si říkala, jestli toho není nakonec až moc, ale pak se to vrátilo do normálu. A co teprve konec knihy. Ten mě úplně překvapil. Absolutně jsem nečekala, že kniha nabere směr, který nabrala, a hlavně se z poměrně jednoduššího příběhu stal příběh mající značnou hloubku. Překvapení to bylo veskrze pozitivní. Určitě doporučuji všem si to přečíst a velmi se těším, co si na nás autorka vymyslí příště. :)

Nakonec bych ještě chtěla něco málo poznamenat k technickému provedení knížky. Je zde použit klasický font Times New Roman, velikost 12, jednoduché řádkování. Aspoň tedy dle mého odhadu. Příběh je vyprávěn ve 3. osobě, což občas považuji za rušivé a znemožňující se pořádně s hlavním hrdinou sžít, ale v tomto případě mi to vůbec nevadí. Nevím, zda zásluhy připsat autorčině umu, nebo umu překladatelky. Asi v tom bude od obojího trochu. ;) V knize se zdařilým způsobem střídají popisné pasáže s přímou řečí, takže děj plyne ve svižném tempu a nejsou zde žádná hluchá místa. Alespoň tedy ne pro mě. Občas se zde vyskytují i kapitoly vyprávěné z pohledu jiných postav, což vždycky ocením. Jediná vada na kráse je pro mě paperbacková vazba, protože se snáze "ošmatá". :D A poslední můj postřeh: druhý díl, ačkoliv má cca o 10 stran víc než první, je tenčí než první. Čím to je, ptáte se? Myslím, že Skleněný trůn má o něco tužší strany než Půlnoční koruna. :D

P.S.: Půlnoční koruna je první kniha, kde se mi zadní obálka líbí více než ta přední. Podívejte se na obrázek, na tu krásnou červenou barvu. No nemám pravdu? ;)


Domča četbou povinná
Zdroje: cooboo.cz (obálka, anotace)

7 komentářů:

  1. Po přečtení tvé recenze si dovedu představit, že se mi knížka bude líbit a možná si ji v budoucnu dkonce i přečtu. Díky :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mám je na seznamu. Určitě si je přečtu.

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Po přečtení recenze na tuto knihu, jsem se i já, který nejsem zrovna náruživý čtenář, rozhodl že si přečtu alespoň první díl a pokud mě zaujme, jako tato recenze, přečtu si i druhý díl. Pokud bych měl zhodnotit vaší recenzi, řeknu že byla mnohem zajímavější než recenze které jsem četl pro porovnání.

    OdpovědětVymazat