Recenze: Zloba

Název: Zloba

Originální název: An Evil Mind (Robert Hunter #6)

Autor: Chris Carter

Rok vydání v ČR: 2016

Nakladatelství: BB Art

Počet stran: 350

Dneska jsem dočetla šestý díl v sérii o detektivu Robertu Hunterovi a musím říct, že se mi chvilku nedostávalo slov... Byla jsem "completely speechless".

"Dal by svůj život za její bez sebemenšího rozmýšlení."

Na počátku příběhu dojde k podivné autonehodě, při které jsou v kufru auta nalezeny dvě ženské hlavy bez těla. Hned vzápětí je zatčen muž podezřelý z dvojnásobné brutální vraždy. Následující vyšetřování vede k odhalení vraha, který nejméně pětadvacet let unášel, mučil a vraždil oběti  po celých Spojených státech, aniž měl někdo tušení o jeho existenci. Podezřelý tvrdí, že je jen pěšákem v obrovském labyrintu lží a klamu - dá se mu ale věřit? K případu je povolán detektiv Robert Hunter, který má spolupracovat s FBI na tomto děsivém případu.

"Poslední dva dny, příteli, sedíš naproti muži, kterého hledáš už dvacet let."

Už na začátku knihy mě zaujala poznámka autora, kterou mlžete vidět na fotce. Myslela jsem, že všechny Carterovy knihy se zakládají na jeho zkušenostech z praxe soudního psychologa, ale evidentně jsem se spletla. Každopádně to ve mně vzbudilo zvědavost a pustila jsem se hned do čtení. Nechci vám prozrazovat nic moc dalšího z děje, jelikož já sama nesnáším spoilery, tak snad se mi podaří popsat alespoň mé pocity. Jak už se můžete dozvědět z anotace, vrah je dopaden hned na začátku knihy a je držen v zajetí FBI. Výslechy k ničemu nevedou a pak si vězeň vyžádá Roberta Huntera, že bude mluvit jen s ním. V tu chvíli nastupuje na scénu náš starý známý hrdina. A teď se držte na pořádnou jízdu, protože to, co zjistíte, až Lucien začne mluvit, vám nedá spát. Pomaloučku a polehoučku odhaluje množství a stupeň násilnosti svých zločinů. Lucien kdysi býval Robertův spolubydlící na vysoké a oba dva vystudovali kriminalistickou psychologii. Už jste někdy přemýšleli nad tím, co se honí v myšlenkách sériového vraha? Jaká nutkání ho pohání a co je jeho spouštěčem? Tím, co ho konečně přinutí překročit tu pomyslnou hranici, ze které již není návratu? Ne? Tak při čtení této knihy nad tím přemýšlet budete. Nejzajímavější na tom všem je, že aťsi je Lucien jakkoliv zvrácený, k zabíjení přistupuje jako k experimentu - metodicky a soustředěně, prostě jako pravý psycholog. Pro mě toto zatím byla nejlepší kniha od Chrise Cartera, nad tím rozhodně nemusím přemýšlet a s klidným srdcem ji vám můžu doporučit k přečtení.

Domča četbou povinná