neděle 22. října 2017

Recenze: Moje sestra žije na krbové římse


Název: Moje sestra žije na krbové římse
Originální název: My Sister Lives on the Mantelpiece
Autor: Annabel Pitcher
Rok vydání v ČR: 2017
Nakladatelství: Slovart
Počet stran: 200

Už dlouho jsem nečetla žádnou knihu pro děti. A jak jste na tom vy?



"Bylo mi teprve pět, když se to stalo."

Když mi přišel balíček s recenzním výtiskem Moje sestra žije na krbové římse od nakladatelství Slovart, moje první myšlenka byla, že to bude zajímavé. Knížek pro děti jsem od svých dětských let věru nepřečetla mnoho. Takže jsem byla trochu rozpačitá, když jsem se pouštěla do čtení. Ale jakmile jsem přečetla prvních pár řádků, tak se mé obavy rozplynuly. Hrdinou našeho příběhu je desetiletý Jamie. Po smrti své starší sestry Rose se mu rozešli rodiče a s otcem a sestrou Jas se odstěhoval z Londýna na maloměsto. První den v nové škole ho posadí k jediné muslimce, což je trochu ironické, jelikož od začátku knihy je naznačováno, že Rose zabili právě muslimové.
"Jsou tu velké hory, vysoké tak, že byste mohli štípat Boha do zadku."

Na knize Moje sestra žije na krbové římse je zajímavé to, že je celá napsaná z pohledu desetiletého dítěte - jako kdyby vám ji celou vyprávělo. Navíc neobsahuje žádnou přímou řeč. Jediné, co se tomu blíží, je nepřímá řeč uvedená kurzívou. Přesto, že je to kniha pro děti a mládež a vypravěčem je desetiletý kluk, tak jsem si tam našla i něco pro starší čtenáře, jako jsem já. Autorka zde umně zobrazuje, jak  veliká je bolest ze ztráty dítěte a co všechno může způsobit - rozpad manželství, rodiny, závislost na alkoholu či zášť vůči lidem odlišného vyznání. V tomto případě vůči muslimům. Jamieho otec se nedokáže vyrovnat se ztrátou jedné ze svých dcer a tak když přijde na to, že nejlepší přítelkyně jeho syna je muslimka, zakáže mu se s ní kamarádit. A když si patnáctiletá Jas našla kluka a bylo jí zakázáno vídat se s ním, úplně jsem se vrátila do svého náctiletého období, kdy mi rodiče zakazovali chodit se staršími kluky... :D Je zde také krásně vykreslená láska dítěte vůči svým rodičům a jejich touha se jim za každou cenu zavděčit. Místy mi to přišlo až trošku smutné... Nicméně celkový dojem z knihy je velice pozitivní a pokud se chcete na chvilku vrátit do dětských let, tak vřele doporučuji. Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku z edice #Booklab.
P.S.: Čtvrtá hvězdička je za grafické zpracování knihy. Tlapičky jsou prostě boží. :) A jelikož v knize dost důležitou roli hraje i kocour Roger, tak jsem se knihu rozhodla nafotit s našimi kočkami Sazí a Popelkou. ;)
Domča četbou povinná

Žádné komentáře:

Okomentovat